Úterý, 29.Říjen 2013
Gravity (Gravitace) - 60%
Nedávno rozvířil vody filmové “hard scifi” snímek “Gravity” (”Gravitace“). Po nadšených výkřicích mých přátel jsem usoudil, že bych ho měl vidět také. Nebyl jsem ani zdaleka nadšen jako oni a asi by se slušelo říct proč.
Ve zkratce: šel jsem na scifi-survival film, který by měl být tak reálný, že by se i mohl stát.
Jenže…opravdu nemohl.
Pokud vás realismus u filmu na realismus si hrající nezajímá, nebo prostě se chcete koukat na filmařsky jen mírně upravenou kosmickou techniku bez nějaké přesahující myšlenky, přičtěte si k hodnocení 30%, recenzi ani nečtěte a dobře se bavte u destruction derby s reálnými hračkami.
Samotný příběh je celkem obstojný survival thriller, s patosem v ještě snesitelné míře, vizuálně a zvukově rozhodně pěkný.
Že na tomhle filmu nebude něco v pořádku, varovala ale už úvodní scéna. Aniž bych něco důležitého prozrazoval:
Po efektním pohledu na Zemi z oběžné dráhy je v záběru krásně vymodelovaný raketoplán s Hubbleovým teleskopem, na kterém pracují dva astronauti. Třetí létá velmi svižně na nevyzkoušeném prototypu raketového batohu jen tak okolo, místy jen pár metrů od unikátního zařízení za miliardy dolarů (které by se nemělo znečistit zplodinami trysek), o raketoplánu nemluvě. Druhý po dokončení úkolu začne bezstarostně poskakovat na vázacím popruhu jako opice na gumě, aniž by ho velitel mise seřval na tři doby. Letová specialistka, která má zjevně na starost nejnáročnější část opravy Hubbleova teleskopu, má jen šestiměsíční výcvik…
A tak je to v Gravity všude. Krásně, “jako živé” vyvedené nejkrásnější hračky kosmonautiky, živené simulací fyziky věrné v detailech ale naprosto nemožné v globále. Lodě, které se nikdy nemůžou potkat na jedné oběžné dráze, natož na dohled, skafandry, které navenek vypadají přesně jako jejich předlohy, ale obléknete a svléknete je jako ponožky, věci, které by trvaly dny, trvají minuty, profíci jednají náhodně jednou jako amatéři a vzápětí vystřihnou výkon hodný Jamese Bonda kříženého s Chuckem Norrisem…prostě když se vám reálie hodí, vezmete si je a vykreslíte dopodrobna, když by vám překážely, naprosto nesystémově a bez hlubšího důvodu je prostě odmávnete. Nezaregistroval jsem snad scénu, ve které by nebyl faktický kiks takového kalibru, aby z ní udělal nesmysl.
Problém filmu je v tom, že si autoři scénáře nedali práci, aby jejich svět byl uvěřitelný. Je to možná nevyhnutelné riziko toho, vybrat si reálný, existující svět a jen tam provést deus ex machina zásahy, aby se na to dal napasovat efektní příběh. Gravity není ani dobrá dramatizace reálného dobrodružství ani opravdu kreativní scifi. V těchto sportech mě mnohem víc oslovily třeba Apollo 13 nebo Iron Sky. Narozdíl od nich se v Gravity autorovi nepovedlo to nejdůležitější při vyprávění příběhu - přimět mě, abych přistoupil na jeho hru.
Naštěstí, vizuální ztvárnění většiny věcí a situací, dlouhé (ale funkční) záběry, hudba (a hlavně zvuk) zvedají hodnocení dost na to, aby to nebylo ztracených 90 minut.
A možná se mi tento film bude hodit při výuce “Základů kosmonautiky”, jako demonstrace “milé děti, tak přesně takhle to NEfunguje”.