Sobota, 6.Červenec 2013
Jak vyrobit rasistu?
Velmi jednoduše. Stačí dostatečně důsledně uplatňovat princip “jde proti nám, kdo není s námi”.
Je to dobře vidět na diskusích pod články na zpravodajských serverech. Jsou nesmyslně vyhrocené pokřikováním hulvátů, ale ukazují tím, kam až je možné zajít.
Kdo projeví náznak sociálního cítění, je označen za bolševika. Kdo naznačí sympatie soukromému podnikání, je nazván zlodějem a modrou strakou. Ateista se dočká osočení z nemravnosti a plytkosti. Věřícímu jsou obratem vmeteny do tváře hony na čarodějnice. Kdo poukazuje na to, že odsoudit někoho předem pro odlišnost je nesmysl, je “pravdoláskomultikulti”. Stačí ale naznačit, že jít proti základním normám chování dané společnosti znamená vzdát se práva po ní něco chtít a autor výroku si vyslouží nálepku extrémisty a rasisty.
Vlastně by to bylo nevinné kočkování…
…kdyby se čas od času nepostavila státní moc na tu nebo onu stranu.
Teď jsme v situaci, kdy na důležitých místech od Kotěhůlek po Brusel sedí převážně zástupci “multikulti”. Protože vládnou mocí, můžou si dovolit být hluší. Být rasista je (oprávněně!) v nepořádku, ale být naivní pseudohumanista se smí.
Jenže když hysterické razítko “rasista” neudělí internetový sociopat, ale udělá to beztrestně (s mediální podporou) státní úředník, vzdává se stát možnosti oddělit lidi, kteří chcou dostat potížisty z heren do školy od těch, kteří by je poslali radši rovnou na šibenici. Volně zaměňuje ty, kteří vnímají rozdíl mezi nouzí a parazitismem a ty, kteří si myslí, že pomáhat nemá smysl. Vzdává se možnosti odlišit ty, kteří řeší chování od těch, kteří řeší kůži. Jemné nuance mezi “nejsem rasista, proto chci, aby všichni uměli normálně žít” a pokryteckým “nejsem rasista, ale jedna skupina není schopná normálně žít” už jsou naprosto mimo rozlišovací schopnosti.
Jsou to přece všechno “extrémisté”, “lidé podněcující nesnášenlivost”, “rasisté” a “xenofobové”. Všechny je třeba sesypat na jednu hromadu.
Čí je pak chyba, že ta hromada vypadá čím dál větší?