Sobota, 7.Září 2013
Dáma s hranostajem
Měl jsem při návštěvě Polska štěstí, že jsem se neminul s dílem, které jsem od dětství chtěl vidět na vlastní oči. Na hradě Wawel v Krakově je právě samostatná výstava pro jeden jediný obraz - da Vinciho “Dámu s hranostajem”.
Existuje v nepočítaných reprodukcích na internetu i na papíře, s detaily, na které by byla u jinak vcelku nevelkého obrazu potřeba lupa.
I z reprodukcí je znát autorova touha (snad až posedlost) vidět věci jaké jsou. Co mohl Leonardo studovat po libosti dlouho - tedy dáma samotná - je provedeno s fascinující pečlivostí. Perfektní práce se světlem a perspektivou zároveň, prostá anatomická přesnost do až neideálních detailů i kompozice samotná dělá obraz “životným”. Cecilia Galllerani se stala nesmrtelnou.
Naproti tomu hranostaj nebo spíš bílá fretka, která pózovat neumí, je technicky skvělá, ale stylizovaná do málem tuctové manýry. I když možná úmyslně - je to symbol pro modelčina vlivného milence.
Detaily originálu posuzovat nemohu, nesměli jsme blíž než na půldruha metru. Můžu ale zodpovědně říct, že žádná reprodukce fyzická ani elektronická, kterou jsem viděl, nezachytila dobře ani odstíny originálu, ani jeho světelnou dynamiku, která je mnohem lepší, než jsem čekal a dodává obrazu skutečný nádech prostoru. Těžko se dá uchopit i lesk skutečné malby i náznak její povrchové struktury.
To ale nebylo nejdůležitější. U originálu jsem si konečně uvědomil, co mě na tomto díle vždy tak přitahovalo.
Univerzalita autora, která je v obraze obsažena.
Až fyzikální chápání světla a zároveň práce s estetikou a symboly. Vášeň pro poznání vědce i vnímavost umělce. Genialita v obou světech, která přesto autorovi stále není dost dokonalá. Před Dámou s hranostajem se mi vybavily dokončená, nedokončená i ztracená umělecká díla, tvořená postupy, které předtím nikdo nezkoušel. Tisíce stran zápisků, precizních studií, nápadů, poznatků a vynálezů, často plně docenitelných až za desítky i stovky let. Touha pochopit a zachytit svět a víra, že je to vůbec možné.
Pevné přesvědčení, že v silách člověka je nejen se bát a bořit, ale i chápat a tvořit.
Díky Leonardo, díky Dámo s hranostajem, že jste mi to připomněli.
—
reprodukce:Wikipedia
