Pátek, 25.Leden 2013
Právo nevybrat si
Den finále prvních přímých prezidentských voleb. Hodlám splnit svoji čestnou povinnost a právo vůči státu - vhodím do urny moje vyjádření politického názoru. Zajištění toho, abych tento akt mohl učinit, mě stálo i nějaké to aktivní úsilí a špetku peněz.
Můj hlas však bude z těch neplatných.
Nevybral jsem si. Byť jsem původně jakési preference měl, oba kandidáti s sebou vlečou příliš mnoho hříchů a příliš mnoho vazeb na lidi, jejichž vliv na chod státu odmítám. I kampaň měli oba špatnou. Jeden zastydle hrubou, druhý k zalknutí nadšenou. Naštěstí u nás není prezidentský systém řízení státu a tak ať se budou ten nebo onen snažit, škody, kteří sami nebo jejich přívažkové můžou napáchat, jsou jen omezené. Zároveň, sečteno, podtrženo, nemám pocit, že by zvolení jednoho nebo druhého pomohlo mně nebo republice. Obě možnosti jí zřejmě i trochu uškodí, jen každá jinak.
Měl jsem se snad za každou cenu snažit najít “menší zlo”?
Byl jsem v diskusi po oznámení úmyslu volit neplatně označen za povýšence a egoistu. Jistě by se na to dal napasovat i alibista, elitář, libový intelektuál a podobné tituly. Jsem škůdcem pro oba tábory rozvášněných mesiášů. Bylo mi vyčteno, že nečiním zadost povinnosti zvolit prezidenta, že tím dávám ruce pryč od naší země. Že tím, že si odmítám vybrat, nedělám, co je pro tuto zemi nejlepší a marním šanci ji volbami někam “posunout”. A navíc tím dávám mou možnost rozhodnout jiným.
Kdybych viděl nějaký nezanedbatelný rozdíl v tom, který ze dvou cirkusů je méně tragikomický, zřejmě bych si vybral. Nestalo se. Měl jsem si snad hodit korunou jen proto, abych naplnil neposkvrněnou svátost občanské volby?
Jsem přesvědčen, že právě tím, že nakonec přijmeme volbu pro někoho, kdo se jasně příčí našemu svědomí, že přistupujeme na falešnou dichotomii “buď A nebo B” i v případě, kdy nám obojí přijde prakticky stejně špatné, pomáháme udržovat právě ten status quo, který bychom rádi změnili.
Přece tím, že budu hlasovat pro to, co jednoznačně NECHCI, nezměním vůbec NIC.
Protože. jak poznamenal jeden kamarád, možnost “To radši žádného prezidenta” na volebních lístcích není, chci vyjádřit odevzdáním neplatného hlasu můj politický názor. Říká: “Politika ano, takováto ne.”. Čím více lidí si toto uvědomí, ať už to vyjádří jakkoliv, tím větší je šance časem, po špetkách něco změnit.
Jsem rád, že mám právo si vybrat. A neméně tak, že mám právo si nevybrat.
Běda tomu, kdo by nám všem chtěl jednu z těch možností upřít.